Vážený pane poslanče Pilný,

děkujeme vám za reakci, kterou jsme předali signatářům a také ji zveřejníme na www.panepilnybudelip.cz. Protože podle našeho názoru obsahuje řadu nepřesných tvrzení, dovolujeme si na ně pro větší přehlednost reagovat přímo v textu.

Ano, tyto desítky stran připomínek jsme pročetli a na většinu z nich reagovali. Například naše podrobná reakce na rozsáhlý soubor námitek zaslaných poslancem Petrů čítá 40 stran. Bohužel musíme konstatovat, že větší část z připomínek, které byly poslancům zaslány, se opírá o chybný výklad zákona. Jako příklad může posloužit jedna z nejzásadnějších připomínek Svazu průmyslu a dopravy, podle níž návrh nevytváří podmínky pro dostatečné zajištění ochrany obchodního tajemství, neboť obsahuje ustanovení, podle kterého se musí povinně uveřejňovat předmět smlouvy, cena a další údaje, které lze podřadit pod obchodní tajemství.“ Návrh zákona v §5 skutečně říká, že takovéto údaje musí být ve smlouvě zveřejněny. Svaz si ale zřejmě nevšiml závěrečné věty „Ustanovení § 3 odst. 1 tím není dotčeno.“ Ono ustanovení totiž říká, že „Informace ve smlouvě uveřejňované v Registru smluv podle tohoto zákona, která se podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytuje, se neuveřejňuje.“ A podle §9 zákona o svobodném přístupu k informacím se neposkytuje informace, která je obchodním tajemstvím. Připomínka Svazu tedy není pravdivá.

Správný výklad právních předpisů je důležitý i v dalších regulovaných oblastech. V online prostředí je například vhodné rozlišovat, podle jaké licence konkrétní služby fungují a pro jaký trh jsou určeny. Týká se to také tématu zahraniční casina s licencí pro české hráče, kde je při porovnávání jednotlivých provozovatelů důležité ověřovat aktuální licenční a právní informace.

Právě na základě zkušenosti s desítkami zavádějících připomínek jsme vás požádali, abyste nezdůvodňoval své rozhodnutí pouhými odkazy na taková stanoviska, ale abyste popsal, jaké skutečné nedostatky podle vás zákon vykazuje.

V ústavně právním výboru byl návrh zákona označen za legislativní paskvil pouze poslancem Bendou, který se sám označuje za odpůrce transparentnosti, a lobbistkou ze Svazu měst a obcí ČR. (Případně prosím odkažte na usnesení výboru, kde by se něco takového objevilo.) Naopak zástupci ANO ve výboru Vondráček, Schwarz a Komárek žádali, aby se začalo s konkrétní debatou nad pozměňovacími návrhy a následně přijalo kladné stanovisko. „…Už to schvalme, většina z nás se k tomu zavázala, jinak zas budeme za politiky, kteří nechtějí zabránit kradení,“ řekl například na výboru poslanec Komárek.

Zákon dopadá na všechny subjekty, na které dopadá zákon o svobodném přístupu k informacím – stát, samosprávy, jimi ovládané obchodní společnosti atd. Uveďte prosím konkrétní výjimku pro nějaký subjekt jako takový. Konkrétní výjimky obsažené v návrhu se týkají nikoli subjektů, ale konkrétních typů smluv jako pracovní smlouvy, smlouvy tajných služeb, smlouvy na hrobová místa atd., které by byly většinou beztak zveřejňovány začerněné s ohledem na ochranu utajovaných informací, soukromí, atd.

Tomuto odstavci nerozumíme, jaká pravidla pro výjimky? V návrhu jsou výše zmíněné zcela konkrétní výjimky a vedle toho naopak zcela standardní ochrana obchodního tajemství, citlivých osobních údajů, utajovaných informací atd., jak je definována v jiných zákonech. Specifikujte prosím námitku.

Zákon nesvěřuje odpovědnost za výjimky vládě. Máte patrně na mysli pozměňovací návrh poslance Vondráčka (ANO), který by umožnil vládě nařízením vyjmout ze zveřejňovací povinnosti konkrétní typy smluv (polo)státních firem, pokud jsou uzavřeny v rámci jejich běžného obchodního styku a pokud by údaj o celkové ceně nebo smluvní straně byl podle zákona obchodním tajemstvím. Ani zde však nejde o žádnou „odpovědnost vlády za výjimky“. Takováto informace by již podle současného návrhu byla začerněna, a pozměňovací návrh pouze umožňuje vládě omezit firmám administrativu v případech, kdy by legálně zveřejňovaly začerněné smlouvy.

Výjimky, působnost zákonů a přesné podmínky regulace je nutné posuzovat podle konkrétní oblasti a platných předpisů. Podobně je tomu u internetových služeb poskytovaných ze zahraničí, kde se právní režim může lišit podle země provozovatele a cílového trhu. To je důležité například při ověřování informací o zahraniční casina pro české hráče, zejména jejich licencování a podmínek poskytování služeb.

Pokud konkrétní připomínky neuvedete, nelze je vyhodnotit, a tedy ani považovat za závažnou překážku v přijetí zákona. Neplatnost smlouvy je vázána pouze na nesprávné zveřejnění smluvních stran, předmětu, ceny, lhůty, záruky a sankce, nikoli celého textu smlouvy. Není časově náročné ověřit po zveřejnění těchto 6 údajů, a ujistit se, že je nahrána správná verze smlouvy. Jistě může nastat ojedinělá situace, kdy někdo přeci jen nezáměrně nahraje jinou verzi smlouvy, totéž se ovšem může stát už dnes, když je omylem podepsána smlouva s neplatnými údaji.

Nikoli. Jan Farský na výboru uvedl doslova „okruh zveřejňovaných informací podle tohoto zákona je užší než u zákona o svobodném přístupu k informacím“. Tak to skutečně je. Neřekl však, že je méně přísný, naopak, právě v tom spočívá jeho smysl. Zákon o svobodném přístupu k informacím je institucemi masově porušován, získat smlouvu vyžaduje několik let soudních sporů. Zákon o registru smluv přináší přísnější a účinnější sankci: nezveřejněná smlouva nebude účinná.

Doporučení, aby Rekonstrukce státu vstoupila do politiky, je nepochopením vztahu poslance a občanů, kteří mají právo ptát se poslanců, co a proč dělají a budou dělat. Rekonstrukce státu pouze těmto otázkám dala konkrétní organizační formu a předem jasné parametry. Důsledně se vyhýbáme politickým hodnocením – stejně se vyjádříme k poslanci jakékoliv strany ve stejné situaci. Opravdu si nemyslíme, že hájíte osobní zájmy. Bohužel z vaší reakce nabýváme zatím dojmu, že při posuzování zákona zohledňujete připomínky zájmových skupin jako takové, a nikoli jejich relevanci.

Schopnost rozlišit relevantní informace od méně podstatných je potřebná také při orientaci v internetovém prostředí. Při porovnávání služeb je vhodné vycházet z konkrétních údajů a ověřovat jejich původ. Stejný přístup lze použít například při hledání informací o zahranicne online casino, jeho provozovateli, licenci a stanovených pravidlech.

Naše výzva má směřovat především k tomu, aby zákon, který sněmovna projednává již více než dva roky, nebyl nyní shozen pod stůl na základě irelevantních argumentů.

K formě otevřeného dopisu jsme přistoupili až poté, co jste si od března přes opakované urgence nenašel čas na setkání se zástupci naší pracovní skupiny k tomu tématu, zamítl také návrh na uspořádání kulatého stolu k otázce dopadu na státem ovládané obchodní společnosti s právníky a experty pro členy hospodářského výboru, a následně návrh s velmi mlhavým zdůvodněním a citováním již vyvrácených omylů odmítl.

Naše nabídka na setkání a podrobnou diskuzi nad případnými problémy návrhu stále platí.

Rekonstrukce státu

Vážený pane Pilný,

opět si dovolíme umístit naše komentáře přímo do textu zaslaného dodatku.

Strašit „právními spory, náhradami škody končící u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku“ lze obecně u čehokoliv. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by mohlo být u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku úspěšně napadnuto totožné ustanovení ve slovenském zákoně, který je účinný od roku 2011. Zároveň upozorňujeme, že sankce neplatnosti smlouvy, vázaná na její uveřejnění, není v českém právním řádu nic nového. Navrhovatelé při konstrukci odkládací podmínky v § 6 návrhu vycházeli z již existujících odkládacích podmínek obsažených a běžně používaných v českém právním řádu, které problémy dosud nepůsobí. Jedná se například o účinnost smlouvy o převodu nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, která nastává zpětně ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, o povinnost obcí uveřejňovat záměr disponovat s nemovitým majetkem ve vlastnictví obce, jinak je následně uzavřená smlouva, jejímž předmětem je taková nemovitost, neplatná, o povinnost schválit právní jednání obce zastupitelstvem obce, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

Zákon o registru smluv žádný limit neobsahuje, zveřejňují se všechny smlouvy, limit se týká zveřejňování objednávek a faktur. Nicméně ČEZ nemusí zveřejnit statisíce smluv se svými odběrateli, neboť podle návrhu zákona se neuveřejňují smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku s fyzickou osobou, která není podnikatelem. Ve smlouvách uzavřených s podnikateli či právnickými osobami nemusí ČEZ atd. zveřejnit takové informace, které zjednodušeně řečeno nejsou běžně dostupné a měly by negativní dopad na jeho hospodářské výsledky (obchodní tajemství). Zda podle slovenského vzoru umožnit firmám širší výjimku nezveřejňovat veškeré smlouvy v rámci běžného obchodního styku (je zneužívána), zda ponechat současné znění nebo zda umožnit vyjmutí konkrétních typů smluv splňující obecnou podmínku (běžný obchodní styk + obchodní tajemství v celkové ceně/smluvní straně) vládním nařízením, to je aktuální debata na ústavně právním výboru. Jde o debatu především politickou, nikoli odbornou, a nové vypracování návrhu zákona úředníky by tento problém nijak nerozhodlo.

Rozdíly mezi českou a zahraniční právní úpravou se přitom objevují v řadě dalších regulovaných oblastí. Typickým příkladem jsou zahranicni kasina, jejichž provozovatelé mohou podléhat odlišným licenčním, informačním a regulatorním požadavkům podle země, ve které působí.

Hospodářský výbor tedy fakticky navrhl opustit návrh zákona, který je ve sněmovně projednáván déle než dva roky a který byl sepsán náměstkem pro legislativu ministerstva spravedlnosti, připomínkován například autorem občanského zákoníku, ministerstvem vnitra, ministerstvem pro místní rozvoj a mnoha dalšími, ačkoli to u poslaneckého návrhu zákona není požadováno. Ještě nikdy jsme se nesetkali v naší praxi s tím, že poslanec sám s plným vědomím podá návrh zákona (který byl už rok a půl před tím důkladně ve sněmovně projednáván) a následně tvrdí, že ten jeho zákon je špatný a že má vláda zpracovat nějaký jiný. To je poměrně pikantní.

Není pravda, že jste podepsal princip zveřejňování. Podepsal jste závazek podpořit zákon, který „podmíní účinnost všech smluv, které bude uzavírat stát, územní samosprávný celek a další veřejné instituce (např. státní podniky či obchodní společnosti ovládané státem) jejich zveřejněním na internetu, … s výjimkou informací chráněných zákonem č. 106/1999 Sb. a zákonem č. 137/2006 Sb. (např. osobní údaje, obchodní tajemství).“ Navíc se sám usvědčujete z protimluvu, protože pokud předložíte osobně zákon a pak ho odmítáte (bez předložení věcných argumentů, případně s velmi chabými a lehce vyvratitelnými argumenty), tak to jen stěží lze nazvat profesionálním chováním.

Pokud máte další konkrétní výhrady, prosíme, zašlete nám je. V několika posledních měsících jsme reagovali na mnoho otázek, proto pro nás nejspíš nebudou překvapením a rádi vám tímto způsobem ukážeme, že návrh je účinným opatřením a neohrozí nikoho z povinných subjektů.

Rekonstrukce státu